• Biologie hyaluronanu

Mgr. Kristina Nešporová, Contipro Biotech, výzkumný tým Fyziologie buňky

Hyaluronan je nezbytnou součástí extracelulární matrix, kterou hydratuje a propojuje její další komponenty. Navíc byl prokázán jeho nezastupitelný vliv v regeneraci a hojení, regulaci zánětu a angiogeneze a karcinogenezi. Jeho specifické biologické vlastnosti jsou závislé na interakci s dalšími proteiny (hyaladheriny) a také na jeho molekulové hmotnosti. Navíc je zajímavou molekulou i pro další chemické modifikace, které mu propůjčují nové biologické efekty. Kromě testování čistého HA s různou MW (včetně velice čistých oligomerů se sudým i lichým počtem monosacharidových jednotek) se zabýváme i testování řady nových derivátů, z nichž některé mají potenciál k modulaci chování normálních i nádorových buněk v procesech karcinogeneze a nádorové terapie, senescence a hojení ran.

• Problematika rekonstrukce břišní stěny

MUDr. Václav Liška, Ph.D., Prof. MUDr. Vladislav Třeška, Dr.Sc., MUDr. Jan Brůha, MUDr. Ondřej Vyčítal, Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice v Plzni a Biomedicínské centrum

Problematika rekonstrukce břišní stěny cizím materiálem je zatížena velkým množstvím časných, ale i pozdních komplikací. Velkou část těchto komplikací tvoří infekční komplikace, případně komplikace s inkompatibilitou materiálu. Biokompatibilní nebo biodegradabilní materiály s dlouhým poločasem odbourání se zdají být slibným řešením tohoto problému.

• Nanovlákna z hyaluronanu

Ing. Kateřina Knotková, Ph.D., Contipro Biotech, výzkumný tým Nanovlákna

Nanovlákna jsou moderním materiálem, do kterého se vkládají velké naděje v mnoha oborech, zejména však v medicíně, např. pro kryty ran vně a uvnitř těla, různé tampony, antiahezní membrány apod. Nové nanovlákenné materiály určené pro aplikace v moderní medicíně jsou připravovány z roztoků na bázi kyseliny hyaluronové, která se v jiných formách již úspěšně používá. K výrobě nanovláken využíváme přístroj 4Spin. Jsme schopni ovlivňovat vlastnosti nanovláken a jejich vrstev a dopovat je různými látkami podle potřeb cílové aplikace.

• Léčba chronických ran z pohledu chirurga

MUDr. David Šmíd, Prof. MUDr. Vladislav Třeška, Dr.Sc., Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice v Plzni

Péče o ránu je běžnou součástí každodenního života lékařů a sester a to nejen na chirurgii. Spektrum ran je však velmi bohaté a nabídka převazových materiálů je nepřeberná. Určité procento nemocných profituje z využití vlhké terapie, ale je zapotřebí preparáty volit racionálně a správně je používat. Nadále však platí, že i některé rány vyžadují klasický, konvenční přístup. Správný výběr léčebné strategie je nezbytným předpokladem pro zajištění vhodných podmínek pro hojení rány.

• Prostředky s obsahem hyaluronanu pro léčbu vnitřních i vnějších ran

Ing. Vojtěch Zápotocký, Contipro Biotech, výzkumný tým Medicínské aplikace

Hyaluronan je biologicky aktivní látka podílející se na procesu hojení ran. Je schopná vázat velké množství vody a v místě aplikace vykazuje analgetické účinky. Tuto látku zle jak v její nativní formě, tak i chemicky modifikovanou či v kombinaci s dalšími biopolymery a aktivními látkami zpracovat do různých forem (tenké filmy, hydrogely, nanovlákenné vrstvy, netkané textilie, nekonečná vlákna a pleteniny, tamponády). Tyto formy jsou vhodné pro přípravu aktivních vrstev širokého spektra přípravků určených k léčbě vnějších i vnitřních ran. Potenciálních aplikací je nespočet. Jako příklady lze u vnějších ran uvést kryty pro léčbu chronických ran nebo popálenin, v kombinaci s dalšími aktivními látkami pak ran silně infikovaných či povleklých. U vnitřních ran zle použít chemicky modifikovaný haluronan pro konstrukci prostředků pro prevenci srůstů, v kombinaci s dalšími látkami a materiály pak pro tvorbu přípravků sloužících k zamezení infekce při implantaci AIZP nebo k léčbě poraněných orgánů (např. ruptury střev, podpora hojení ran po vytvoření anastomózy po resekci části střeva, POP). Jednotlivé formy lze také značit pro jejich pozdější sledování pomocí neinvazivních diagnostických metod (např. MRI).

• Intrauterinní adheze a jejich řešení

MUDr. Jan Cibulka, Ph.D., Gynekologicko-porodnická klinika, Fakultní nemocnice v Plzni

Intrauterinní adheze (IUA) s alespoň jedním dalším klinickým projevem nazýváme Ashermanovým syndromem. U žen ve fertilním věku bývá nejčastěji zjištěn při diagnostické hysteroskopii indikované na základě anamnézy neplodnosti (infertilita, sterilita) a nebo opakovaných intrauterinních výkonů. Současný postoj k pooperačnímu zajištění pacientky po rekonstrukci dutiny děložní po IUA je nejednotný, aplikace antiadhezivního agens naráží na kontroverze nejednoznačných výsledků z publikovaných studií a v neposlední řadě i na jejich cenu.

• Hydrogely na bázi hyaluronanu a možnosti jejich využití v tkáňovém inženýrství

Ing. Lucie Wolfová, Ph.D., Contipro Biotech, výzkumný tým Tkáňové inženýrství

Jednou z možných oblastí využití kys. hyaluronové (HA), jsou díky jejím unikátním vlastnostem, také materiály pro regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství. V prezentaci budou představeny hydrogely na bázi HA, sloužící pro přípravu buněčných i bezbuněčných scaffoldů. Hydrogely jsou navržené tak, aby bylo možné kromě implantace již zesítěných hydrogelů nesoucích buňky, také tyto materiály aplikovat do místa defektu injekčně, kdy k vytvoření hydrogelu dochází až v organismu. Dosavadní dosažené výsledky ukázaly, že tyto hydrogely poskytují vhodné prostředí pro kultivaci různých typů buněk - od chondrocytů, kmenových buněk až po např. monocyty. Proto mohou tyto materiály nalézt své využití v oblasti vývoje scaffoldů např. pro léčbu defektů kloubní chrupavky, kostních defektů, regeneraci myokardu po infarktu, pro biofunkcionalizaci povrchů jiných implantátů pod. Dále také v rámci bezbuněčných materiálů pro viskosuplementaci synoviální tekutiny nebo augmentaci měkkých tkání. V přednášce budou prezentovány vlastnosti těchto hydrogelů, výsledky z buněčné kultivace v těchto hydrogelech a také dosažené výsledky z in vivo testování terapeutického efektu těchto materiálů.

• Přínos histologie při posuzování in vivo hojení ran při aplikaci tkáňových nosičů

Mgr. Tereza Kubíková, Ústav histologie a embryologie a Biomedicínské centrum

Při in vivo hodnocení hojení ran je výhodné použít histologické metody vyšetřování, které odhalí přítomnost a kvantitu jednotlivých tkáňových komponent. Cílem sdělení je představit možnosti a omezení histopatologických metod při hodnocení in vivo hojení ran. Např. hodnocení kolagenu: frakce kolagenu typu I ve tkáni přispívá k mechanické odolnosti tkáně, rostoucí poměr kolagenu typu I/II ve tkáni znamená maturaci mechanicky pevného kolagenu z prekurzorového typu III; elastinu: vysoký plošný podíl elastinu ve tkáni přispívá k její pružnosti; nebo myofibroblastů: přítomnost myofibroblastů přispívá ke kontrakci rány; aj.

• Polymerní micely na bázi hydrofobizovaného hyaluronanu

Ing. Daniela Šmejkalová, Ph.D., Contipro Biotech, výzkumný tým Nosiče

Polymerní micely jako nosiče léčiv jsou v současnosti jedním z nejvíce studovaných terapeutických systémů pro léčbu různých onemocnění včetně nádorových onemocnění. Tyto nosičové systémy mohou tvořit pouze amfifilní molekuly, které ve vodných roztocích agregují, přičemž nekovalentně váží nepolární léčivo v hydrofobním jádru micely, zatímco hydrofilní obal zajistí rozpustnost nosičového systému v daném prostředí. Jako amfifilní polymery se často používají syntetické polymery, které nejsou tělu vlastní. Dlouhodobá aplikace takovýchto polymerů jako nosičů je potom diskutabilní. Velkou výhodu v materiálovém poli proto představuje minimálně modifikovaný, biodegradabilní hyaluronan, schopný plnit funkci polymerní micely. Přednáška bude zaměřena na ukázky hydrofobizovaného hyaluronanu jako nosiče terapeutických a diagnostických látek a to za účelem lokální nebo systémové aplikace.

Seminář sponzoruje